12. 11. 2025

Povinný příspěvek na spoření na stáří pro zaměstnance ve 3. kategorii rizik

---

Proč vzniká nová povinnost

Zákon navazuje na reformu důchodového systému z roku 2024, která zohlednila pouze zaměstnance pracující ve 4. kategorii rizika (např. horníci, chemici, záchranáři). Ti mají možnost odejít do důchodu dříve, přičemž jejich zaměstnavatelé platí zvýšené pojistné.
Skupina pracovníků ze 3. kategorie, jejichž práce je sice fyzicky či klimaticky náročná, ale nespadá do nejvyššího rizika, zůstala mimo tento režim. Nový zákon proto pro ně zavádí alternativní formu podpory – povinný příspěvek na penzijní spoření.

Cílem je, aby si tito zaměstnanci během aktivního života naspořili dostatek prostředků v III. pilíři penzijního systému a mohli tak využít předdůchod jako most mezi ukončením zaměstnání a vznikem nároku na starobní důchod.

Kdo má nárok: práce ve 3. kategorii rizika

Zaměstnanci spadající do 3. kategorie rizik jsou ti, jejichž pracovní činnosti jsou podle hygienických předpisů hodnoceny jako zdraví ohrožující, ale nikoli extrémně nebezpečné. Konkrétně jde o práce zatížené:

• • vibracemi,
  • zátěží teplem nebo chladem,
  • celkovou fyzickou zátěží, zejména při dynamické práci velkých svalových skupin.

Typicky sem patří například pracovníci v hutních provozech, mrazírnách, stavebnictví, lesnictví, dopravě, zemědělství či některých výrobních závodech.

Jak vysoký bude příspěvek a kdy vzniká nárok

Zaměstnavatel musí za zaměstnance, který v kalendářním měsíci odpracuje alespoň tři směny rizikové práce, odvést na jeho penzijní připojištění nebo doplňkové penzijní spoření částku ve výši 4 % z vyměřovacího základu (tedy z hrubé mzdy).
První rozhodné období začíná měsícem následujícím po oznámení zaměstnance, že uplatňuje právo na povinný příspěvek. Příspěvek je pak splatný do konce následujícího měsíce.
Příklad: Pokud zaměstnanec oznámí 25. ledna 2026, že chce příspěvek uplatnit, prvním rozhodným obdobím je únor a první platba musí být provedena do 31. března 2026.

Co musí udělat zaměstnanec

Povinnost zaměstnavatele vzniká až po aktivním kroku zaměstnance. Zaměstnanec musí písemně (nebo elektronicky, pokud to firma umožní) oznámit, že uplatňuje právo na povinný příspěvek, a dodat potřebné údaje:

• • název penzijní společnosti,
  • číslo účtu,
  • identifikaci smlouvy (např. rodné číslo nebo variabilní symbol).

Bez tohoto oznámení nemůže zaměstnavatel příspěvek odvádět.

Povinnosti zaměstnavatele krok za krokem

Zákon ukládá zaměstnavatelům řadu nových povinností:

1. Informační povinnost – písemně informovat všechny dotčené zaměstnance o jejich právu na příspěvek a postupu jeho uplatnění. U nových pracovníků se informace poskytuje před nástupem do rizikové práce, u stávajících do 15. ledna 2026.
2. Evidence – vést záznamy o zaměstnancích, kteří příspěvek uplatnili, o odpracovaných směnách, výši zaplacených částek a datu platby.
3. Potvrzení o zaplacení – vydat zaměstnanci potvrzení o první platbě; na jeho žádost později i duplikát (za úhradu nákladů).
4. Archivace – uchovávat všechny záznamy po dobu 10 let.

Porušení povinností může být sankcionováno pokutou až 2 miliony korun. Dohled nad dodržováním povinností provádí územní správy sociálního zabezpečení.

Jak to ovlivní stávající dobrovolné příspěvky

Mnoho firem již nyní přispívá zaměstnancům na penzijní spoření dobrovolně – často jako součást benefitního systému. Nový zákon tyto praxe nenarušuje. Zaměstnavatelé mohou:

• • ponechat dobrovolné příspěvky vedle povinného příspěvku,
  • nebo překrýt povinnost již poskytovaným příspěvkem, pokud splňuje zákonnou výši (min. 4 %) a vztahuje se na zaměstnance vykonávající rizikovou práci.

Část příspěvku nad stanovený limit zůstává nadále dobrovolná a může být firmou poskytnuta jako nadstandardní benefit.

Předdůchod: zmírněné podmínky pro zaměstnance s povinným příspěvkem

Novela přináší i důležité změkčení podmínek pro čerpání předdůchodu u zaměstnanců, za které zaměstnavatel platil povinný příspěvek.

Tady je přehled podmínek pro čerpání předdůchodu po novelizaci:

Oblast	Standardní úprava	Změkčené podmínky (§ 20 odst. 1, § 22 odst. 4 c)
Doba spoření	Musí trvat alespoň 10 let (120 měsíců)	Tato podmínka neplatí – není nutné spořit 10 let.
Zahájení výplaty	Nejdříve 5 let před dosažením důchodového věku	Stejná podmínka – žádné zmírnění.
Konec výplaty	Nejdříve dosažením věku pro nárok na starobní důchod sníženého o 3 roky	Změkčeno: konec výplaty nejdříve ve věku sníženém o 3 roky a 9 měsíců.
Minimální délka předdůchodu	2 roky (aby šlo o předdůchod uznaný pro účely zdravotního pojištění)	Změkčeno: 1 rok a 3 měsíce.
Výše splátky	Min. 30 % průměrné mzdy	Stejné.
Věk zahájení výplaty	nejdříve 5 let před důchodem	Stejné.
Zdravotní pojištění	Hradí stát po dobu výplaty předdůchodu	Stejné.

Tímto dochází k posílení smyslu celého systému – vytvořit možnost postupného odchodu z trhu práce bez nutnosti volit předčasný důchod se sníženou penzí.

Závěr: administrativní zátěž i sociální přínos

Zákon č. 324/2025 Sb. představuje pro zaměstnavatele nový administrativní úkol, který bude vyžadovat úpravy mzdových systémů, interních předpisů a procesů HR. Na druhé straně jde o významný krok ke zlepšení pracovních podmínek lidí v náročných profesích, pro které předdůchod může představovat reálnou a důstojnou alternativu k předčasnému důchodu.

Zda se nový systém skutečně osvědčí a povede k vyšší účasti zaměstnanců na doplňkovém penzijním spoření, ukážou až první měsíce jeho fungování v roce 2026.